Nakládka často probíhá v blízkosti oceánu nebo v oblastech s vysokou vlhkostí. To může mít za následek vysokou úroveň vlhkosti uvnitř kontejnerů. Stejný dopad má v zimních měsících ochlazený kontejner vlivem nízké teploty, který se orosí, jakmile do něj vnikne teplý vzduch ze skladu. Pokud byl kontejner naložen za deště, voda z obalů se při zahřátí kontejneru odpaří a při ochlazení opět zkondenzuje.
Balicí a obalové materiály přispívají k celkové hodnotě relativní vlhkosti uvnitř kontejneru. Významným obalovým materiálem je v tomto případě dřevo. Tím se zvyšuje riziko problémů s kondenzací.
Během cesty se teplota uvnitř kontejneru může výrazně měnit, a to jak kvůli měnícímu se klimatu během cesty, tak kvůli teplotním rozdílům mezi dnem a nocí. V teplých fázích dne bude docházet k odpařování a při ochlazování kontejneru ke kondenzaci.
Nedostatečné větrání v kontejneru brání proudění vzduchu, což může způsobit hromadění vlhkosti. Čím více vzduch v kontejneru cirkuluje, tím menší je riziko kondenzace. U plně naložených kontejnerů je však cirkulace vzduchu nemožná.
Kam je kontejner přepravován? Jak často bude otevírán a zavírán? V jakou denní dobu? Za jakých povětrnostních podmínek? Tyto faktory mohou ovlivnit úroveň vlhkosti v kontejneru a míru kondenzace, která z toho vyplývá.
